Oprava elektroniky

Elektronické systémy starých aut

Slušelo by se napsat možná spíše “elektrotechnické” s ohledem na součástky, se kterými se pracuje.

U opravdu starých aut se setkáte se součástkami jako jsou diody, kodenzátory, tranzistory, selenoidy, relé, bi-metalové prvky v podstatě napříč celou elektroinstalací. Marně byste hledali nějakou řídící jednotku.

U nových aut je naopak řídících jednotek spousta, často i desítky a každá se stará o něco jiného.

Čím je auto starší, tím bude náchylnější na závady na elektroinstalaci a to z prostého důvodu, že některé ze součástek nejsou věčné. To jsou například právě zmíněné kondenzátory, u kterých dochází k tzv. vysychání elektrolytu, čímž se postupně zvyšuje jejich odpor.

Když už pátráním zjistíte, která ze součástek je viníkem nefunkčního obvodu, bude se vám hodit taková základní elektrotechnická výbava.

Základní výbava pro opravy

  • Páječka (nejlépe s regulovatelnou teplotou – čím větší miniaturizace tím lépe používat opravdu tenký hrot a zapomenout na trafopájku)
  • Pájka (tedy slitina kovů, kterými pájíme )
  • Multimetr (stačí základní, budete stejně potřebovat jen základní funkce)
  • Krokosvorky s kabílky
  • Zdroj napětí 12V (případně 6V nebo 24V, podle toho v jakém autě se pohybujete) Ideální je samozřejmě laboratorní zdroj, pokud ho nemáte, nebo se vám jej nechce kupovat, poslouží v nouzi třeba i powerbanka či powerstation o které píšu jinde.
  • Tzv. Třetí ruka (neocenitelný pomocník, bez kterého by vám součástka běhala po stole)

Kromě toho se často hodí lupa a nejrůznější pinzety či jiné nástroje, kterými dostanete například odpájený vadný kondenzátor z tištěného pole, nebo různé hroty či jehličky, kterými vyčistíte původní otvor v desce. V některých případech se hodí mít po ruce odsávačku cínu.

Co je opravitelné a co ne

Zpravidla relé jsou opravitelná s ohledem na jejich jednoduchost a mechanické provedení. Častou se může jednat o naprosto banální problémy jako jsou zoxidované kontakty, ulomené konektory, apod.

Pokud se jedná o složitější problém není od věci se nejdříve pokusit najít náhradní součástku na internetu.

V některých případech může být ale použitá součástka s nejasnou funkčností velmi drahá – proto je rentabilní zkusit ji opravit, vzhledem k tomu, že kondenzátory, tranzistory, diody a další součástky stojí doslova pár korun.

V určitých případech je výhodné koupit větší blok, kde se součástka nachází – tzn. člověk prodává například nějakou “jednotku kterou našel pod palubní deskou” a součástí té jednotky je několik relé a třeba nějakých dalších součástek. Pro vás má jedno z relé cenu zlata a tak raději koupíte celou sadu a zbytek můžete rozprodat, nebo je budete mít jako náhradní díly.

V jiných případech můžete být zahnání do kouta, jako jsem byl já – tzn. součástku nešlo sehnat ani novou ani použitou, ani jako součást jiného celku a to ani za přemrštěnou cenu – prostě nikde není a pokud ji někdo má funkční tak ji v žádném případě nechce prodat. Pak nezbývá nic jiného než se pustit do opravy.

Náhrada součástek

Pokud se pustíte do opravy, tak velmi často se setkáte s tím, že součástky, které jste diagnostikovali jako vadné, již dnes nejsou k sehnání. To je logické, za tu dobu proběhl na poli elektrotechniky celkem významný vývoj a tak si budete muset poradit v lepším případě s tím, že podle parametrů najdete dnešní ekvivalent součástky (často zjistíte, že vlivem miniaturizace je součástka oproti původní až směšně malá), v horším případě budete muset upravit samotný obvod, jelikož například kondenzátor s kapacitou, která byla běžná v roce 1972 dnes není k dostání.

Většinou lze najít náhradu prostým napsáním kódu staré součástky do Googlu.

Při výměně součástek je velmi důležité studovat technické listy k součástkám, například tranzistory mohou mít v nové verzi úplně popřehazované nožičky, takže je nemůžete zapojit stejně jako byl zapojený původní tranzistor. U diod je to jednodušší, tam musí být přirozeně vždy ve stejném směru jako původní.

Schéma zapojení

Schéma zapojení
Schéma zapojení Rolls-Royce Silver Shadow

Původní schéma zapojení můžete nalézt v servisních manuálech. Servisní manuály pro konkrétní model se odlišuji nejčastěji na základě modelového roku vozidla a dále na základě VIN kódu – tedy například auta s VIN 20.000 – 50.000 a dále auta s VIN 50.001 – 78.000, a tak dále podle toho jak byla postupně vylepšována.

Velmi v těchto věcech pomáhá vyhledávat oborová fóra věnující se buď té dané značce, nebo dokonce konkrétnímu modelu. Zatímco u Škodovky pochodíte jednoznačně nejvíce u nás, u zahraničních značek se neomezte jen na Čechy, ale hledejte fóra Britská, Americká, podle typu aut třeba Brazilská či Australská. Zkrátka hledejte co se dá.

Pomůže zadávat číslo součástky, které je na ní uvedeno – pokud je tam více označení, zkoušejte všechny a hledejte samozřejmě přes Google. Dívejte se i do obrázků – pokud někdo zmínil součástku na nějakém fóru Google ji pravděpodobně najde.

Je možné že najdete nějaký ekvivalent – jen třeba z jiného modelového roku stejného typu auta, použitá součástka tak může být naprosto shodná, ale bude mít jiné číslo (part number).

Postavte si simulaci obvodu na stole

Pokud součástku vyměníte, pokuste se nejlépe na stole odzkoušet jestli funguje, tzn. zapojte si provizorně daný okruh podle schématu a zjistěte jestli jste problém skutečně odstranili.

Může se totiž stát, že jste součástku zapojili špatně, nebo jste špatnou vybrali, nebo i nová součástka může být špatná (mohli jste ji například poškodit přehřátím od pájení, nebo nějakým zkratem). Na stole můžete odhalit, že něco není v pořádku a hned to zase opravit, kromě toho často různé elektro součástky jsou v autech skryté na nejrůznějších nedostupných místech, takže soukat naslepo součástku někam abych zjistil, že to pořád nefunguje a znova ji tahal ven není moc dobré.

Kromě toho byste si mohli napáchat ještě více škody. Já jsem musel u jednoho obvodu řešit zapeklité problémy a nemohl jsem se dopátrat toho jak to má být zapojené (měl jsem k dispozici schéma zapojení z modelového roku, kde již bylo provedeno v obvodu určité vylepšení, ale moje zapojení bylo jiné). Když už jsem si myslel, že jsem všechny vadné součástky vyměnil a správně zapojil, po připojení na 12V se mi po krátké době začalo z obvodu kouřit a na kabílcích se začala roztékat izolace.

Pokud bych takovou součástku vložil do auta, mohl jsem jemu i sobě více uškodit než pomoci.

Na výše uvedeném videu jsem opravoval obvod, který se stará o to, že při poklesu chladící kapaliny v expanzní nádobce, se rozsvítí kontrolka na palubní desce.

V neposlední řadě pamatujte na to, že do oprav elektronických součástí byste se měli pouštět jen pokud víte o čem je řeč. Metoda pokus-omyl je sice k nezaplacení a sám jí hojně používám, na druhou stranu i když si nejsem zcela jist, zpravidla vím co dělám a co se může stát. Začít experimentálně opravovat nějaké součástky bez základních znalostí elektrotechniky a pak je dávat do auta s cílem zkusit co se stane může být nebezpečené jak pro auto tak pro vás.

A samozřejmě pokud pracujete na elektroinstalaci přímo v autě, naprostým základem je odpojit baterii. Také se mi nechtělo baterku odpojovat – protože jí mám ve všech autech v kufru, tak jsem chtěl šetřit čas a také jsem zbytečně zničil jednu z řídících jednotek, protože jsem se omylem dotknul oholeným kabelem kostry.

Veteránům jsem se začal věnovat jako relaxu od mé každodenní práce, kterou jsou webové stránky a online marketing. Po velmi rychlém zjištění, že se jedná o skvělou psychohygienu jsem se pouštěl do dalších projektů, které mi dělají radost.

Komentovat:

Your email address will not be published.

Site Footer